ŽEBRÁK A OKOLÍ


Při vyslovení jména města Žebrák se řadě lidí zřejmě vybaví zejména blízká dvojice zřícenin středověkých hradů - Žebráku a Točníku. Město se ovšem zapsalo do historie i jako rodiště mnoha významných osobností.


Znalcům přírody se v souvislosti se Žebrákem možná vybaví "povětroň" ze 14. října 1824, který se podle dochovaných svědectví za ohromné záře zřítil z nebe. Skutečně byly nalezeny dva kusy meteoritického železa - jeden byl uložen v Praze, druhý ve Vídni.

Hrad Žebrák založil kolem roku 1300 vnuk pana Oldřicha Zajíce z Valdeka. Od 23. ledna 1336 se stal majetkem českých panovníků. Král Karel IV. zpočátku hrad velmi rád navštěvoval, nicméně roku 1351 mu zde zemřel prvorozený syn a Otec vlasti již na hrad nikdy nepřijel. Ne tak jeho další syn a nástupce Václav IV., který si zdejší končiny velmi oblíbil. Konec slávy hradu začal s velkým požárem v roce 1395. Připočteme-li stoupající obavy krále Václava o vlastní bezpečnost, nelze se divit, že si v letech 1398-1401 vystavěl podstatně obtížněji přístupný hrad Točník.

Žebrák je ovšem znám i jako historické královské město, které se stalo rodištěm řady osobností národního obrození, českého umění, ale i sportu. Mezi slavné postavy minulosti tak patří obrozenecký děkan Vojtěch Nejedlý, jeho bratr Jan (právník, ale i výborný češtinář), básník Šebestián Hněvkovský, jeho potomek Jaroslav, zvaný "malíř Indie" či "slovanský Gauguin", ale i fotbalista Oldřich Nejedlý, slavný československý reprezentant z 30. let 20. století.

Roku 1826 zde byla J. K. Chmelenským a kaplanem Josefem Vorlem údajně složena píseň "O růži tetínské" ("Nad Berounkou pod Tetínem").


Domovská stránka