Ze Lhotky u Lochovic

Lochovicko


Historické a přírodopisné hodnoty Lochovicka si můžeme přiblížit turistickou exkurzí. Délka celé trasy je zhruba 16 km, a protože nebude příliš mnoho možností k nákupu, je vhodné mít s sebou dostatečné množství proviantu na celý den, zejména pak osvěžujících nápojů, neboť profil trasy bude dosti členitý a dá "zabrat" i zdatnějším chodcům.

Od lochovického nádraží zamíříme po červené a následně na nejbližší křižovatce turistických cest žluté značce směrem na Lhotku. Zde nás čeká první stoupání lesem a brzy dojdeme ke známému Lhoteckému (Smaragdovému) jezírku. Jeho vznik není zcela přesně jasný, podle pověstí by se mohlo jednat i o hluboký zatopený důl na železnou rudu. Voda v jezírku je i v létě velmi studená a každému učaruje její smaragdový nádech. Posezení na břehu jezírka je tak příjemným nabráním sil.

Vrcholu Plešivce (o jeho nadmořské výšce se objevují na mapách různé údaje od 652 do 654 m. n. m., skutečná výška je 653,8 m. n. m.), který slavný hořovický spisovatel Karel Sezima nazval "Olympem kraje", se tentokrát vyhneme a budeme pokračovat po žluté značce k Běštínu. V tomto úseku trasy se pod okrajem lesa v 16. století připomíná zaniklá ves Roudnička. Tuto ves možná obývali horníci, kteří měli podle pověsti pracovat v již zmiňovaném dole na místě dnešního jezírka.

Běštín sám je rodištěm spisovatele Františka Procházky (1857-1929), který byl znám jako humorista pod pseudonymem Franta Župan a stal se literárním "otcem" populárního Pepánka Nezdary.

Za Běštínem nás čeká druhé stoupání k vrcholu Velké Baby (614 m. n. m.). Pokud je dobrá viditelnost, rozhodně neopomeneme navštívit vyhlídku "Fabiánova postel". Fabián byl pro Brdy podobnou mýtickou postavou jako Krakonoš pro naše nejvyšší hory a stal se oblíbeným námětem lidového vyprávění. Výhled je zde nyní poněkud znesnadněn především v době vegetační sezóny korunami stromů. Pokud ale sportovně založení jedinci podniknou navíc zhruba kilometrové stoupání na nedaleký Písek (690 m. n. m.), nebudou rozhodně litovat, otevírá se zde totiž rozhled daleko do českého kraje.

Z vyhlídky budeme pokračovat (nyní již směrem dolů) po modré turistické značce k prameni Brdlavka (je zde upravena studánka) a přes Zátor směrem k Hostomicím.

Město Hostomice se prezentuje kostelem z roku 1743 (presbytář) s lodí z r. 1762 a věží z r. 1855. Málo známou skutečností je, že odtud pochází jedna z největších osobností českého lékařství - prof. Václav Treitz (1819-1872), vynikající znalec patologické anatomie na pražské univerzitě. Jeho rodný dům se dnes nachází v horní části náměstí (nad autobusovou stanicí).

Z Hostomic se pak můžeme do Lochovic vrátit autobusem nebo vlakem.



Zpět --- Domovská stránka