HLAVNÍ BRDSKÉ VRCHOLY


Veškeré brdské vrcholy jsou stavěny hlavně z hornin, jako jsou slepence, pískovce a břidlice. Jejich název - Brdy - se poprvé objevuje v roce 1275 jako tzv. "prouincia Podbridye" - tedy Podbrdsko, správní celek Českého království. Název pochází ze slova brdo, které označovalo protáhlý zalesněný vrch. Soustava takových podobných vrcholů se nazývala brda, v novějším tvaru brdy.


Ještě mimo vojenský prostor leží PLEŠIVEC (653 m.n.m., občas bývají uváděny i hodnoty 652 či 654 metrů). Na vrcholu lze rozeznat valy historického hradiště. Z Čertovy kazatelny se otevírá překrásný výhled na kamenité srázy vrchu a dále daleko do kraje. K Plešivci se váže řada pověstí. Ze všech brdských bájných postaviček si připomeňme alespoň Fabiána, vládce zdejších hor (tedy jakousi brdskou obdobu Krakonoše).

TOK, nejvyšší vrchol Brd (864,9 m), na svůj význam ani nevypadá - je to spíše náhorní plošina, v krajině poměrně nevýrazná. Jméno získal snad podle toku - svatebního zpěvu - tetřeva hlušce. Tento vzácný pták zde vymizel r. 1971, nyní se činí pokusy o jeho opětovné vysazení. Z Toku je vynikající rozhled - např. směrem na severovýchod je možné spatřit Krušné hory, České středohoří, Říp, Lužické hory a Krkonoše.

Výhled z vrcholu Plešivce

Z východní strany se tyčí výrazná TŘEMOŠNÁ (779 m). V minulosti zde stála rozhledna, z níž bylo pěkně vidět Šumavu i Českomoravskou vrchovinu.

PRAHA (862 m) pak skýtá vyhlídky ještě zajímavější - ze zdejší vojenské věže je možno spatřit celé panoráma Novohradských hor a Šumavy a za vynikající viditelnosti i Alpy s dominantním Dachsteinem.

Již opět mimo vojenský prostor se nad Komárovem tyčí vrch JIVINA (620 m. n. m.). Není nijak zvlášť vysoký, ale tvoří vlastně jakousi uzávěru za poměrně rovinatou krajinou, jež se táhne od Berouna ke Komárovu, a tak i Jivina skýtá báječné výhledy na centrální Brdy, na druhé straně na Křivoklátsko a většinu osad mezi oběma pohořími - je vidět Točník i Žebrák, dohlédne se až do Berouna a na vrcholky Českého krasu. Jivina je poměrně nápadná vysokou stavbou televizního převaděče.

Brdy se pak dále táhnou západním směrem ke Strašicím a na Rokycansko. Zde jsou určitými dominantami TRHOŇ (624 m), zalesněný vrch nad Holoubkovem, jehož nádherné okolí je přírodním parkem, a ŽĎÁR (629 m), kde je na vrcholu přírodní rezervace. Bývalo zde i hradiště (v pozdní době bronzové).



Zpět --- Domovská stránka