POZNEJTE TRILOBITY

Není snad typičtější zkameněliny pro Podbrdsko, než jsou prvohorní členovci trojlaločnatci (lat. Trilobita, odtud naprosto převažující české označení trilobiti). I když lze v regionu najít i jiné pozůstatky prehistorického života (zkameněliny ramenonožců či ostnokožců), trilobiti jsou pro zdejší kraj naprosto typičtí. Trilobit Ellipsocephalus hoffi se dokonce objevil ve znaku městečka Jince, což je v heraldice naprosto nevídaná záležitost.

Pojďme se nyní seznámit s nejtypičtějšími zástupci této třídy, jejichž fosilie můžeme ve zdejší krajině nalézt.

1) Paradoxides gracilis - vůdčí zkamenělina středního kambria; má dlouze protažený krunýř s výrazným hlavovým štítem. Žebra jsou příčně rýhovaná a nápadně protažená v úzké, nazad směřující trny. Společně se zástupci rodu Eccaparadoxides a Hydrocephalus se běžně vyskytuje v břidlicích na Jinecku.

Ellipsocephalus hoffi

2) Ellipsocephalus hoffi - jeden z mála trilobitů, u kterých se hojně zachovávají otisky celých, nerozpadlých krunýřů. Vysvětlujeme si to tím, že žil v klidném prostředí bez většího proudění vody. Takové podmínky byly ve středním kambriu na dnešním Jinecku, kam zřejmě zasahoval záliv moře. Druh je (byl) 3-4 cm velký, znám je např. z Jinců či Ohrazenice.

3) Conocoryphe sulzeri - asi 6 cm dlouhý trilobit, který byl slepý. Má poměrně výraznou glabelu (terminální část hlavového štítu) se třemi páry rýh. To vše svědčí o tom, že žil pravděpodobně v mořském bahně (tudíž nepotřeboval oči), kde ryl silným hlavovým štítem.

4) Ptychoparia striata - podobná rodu Conocoryphe, má však vyvinuté oči a na glabele 4 páry rýh. Kolem hlavového štítu se táhne výrazný lem.

Výše uvedení trilobiti jsou skutečně jen nejnápadnějšími zástupci, kteří se v regionu nacházejí. Mimo nich se zde našly fosilie řady dalších druhů. Do jineckého středního kambria tak spadají i druhy jako Eccaparadoxides pusillus, Litavkaspis rejkovicensis, zástupci rodů Rejkocephalus, Clarella, Diplorrhina a řada dalších.

Zdejší zkameněliny jsou zmiňovány již před více než 200 lety. Jako tzv. "Petrefakten"jsou roku 1772 uváděny Ignácem Bornem. Pět typů zkamenělin z Jinecka byly tehdy řazeny do jediného rodu Entomolithus. Tyto zmínky představují jednu z nejstarších celosvětově publikovaných zpráv o zkamenělinách vůbec.

Zdejší bohatství zkamenělin je podmíněno několika faktory, především je nutno vyzdvihnout výjimečně nízký stupeň přeměny (metamorfózy) zdejších hornin, který umožnil zachování fosilií až do dnešních dnů. Nezbývá než doufat, že mnozí "paleontologičtí zlatokopové", kteří zdejší zkameněliny bezohledně drancují za komerčními účely, se nepostarají o to, že se o zkamenělinách trilobitů na Podbrdsku nebude mluvit pouze v minulém čase.


Zpět --- Domovská stránka