Na své pouti mezi brdskými hřebeny míjí Brdu, Starou Baštinu a Krkavčinu. Zde je jeho tok přehrazen, aby dal vznik rybníku Pod Valdekem. Dále pak Červený potok spěchá směrem k Neřežínu.
Zde pak nacházíme další vodní díla. V prvé řadě je to vodní nádrž Záskalská (parametry), v Komárově je to pak nádrž Dráteník a Červený rybník.
Pojmenování Červeného potoka souvisí se železnou rudou, krevelem. Ta se v okolí potoka také hojně těžila, téměř šest století. Červeně zbarvené oxidy železa daly potoku jeho název. Na vodě Červeného potoka byly závislé četné hamry i velké komárovské železárny.
Délka Červeného potoka činí necelých 30 kilometrů. Odvodňuje plochu o rozloze téměř 225 km2, takže při nadměrných srážkách se dokáže silně rozvodnit (viz třeba dobové foto z Oseka - 50. léta minulého století). Za normálního stavu vody činí jeho průtok 0,9 m3 za sekundu.
Červený potok končí svoji pouť u Zdic jako přítok řeky Litavky.