Masopust na Kleštěnici - průvod masek

KLEŠTĚNICE



Jižně od Komárova, ve svazích údolí Jalového potoka, se rozkládá vesnička čítající v současnosti stěží čtyři desítky obyvatel, přesto jsou její domky rozhozené po více než kilometrové délce. V zádech má zalesněný vrchol Hlavy (551,2 m. n. m.), k západu se pak dívá tváří v tvář dominantní Jivině (620,2 m. n. m.). Osadou prochází jediná cesta, spíše prašná než asfaltová, přesto lze doporučit každému, aby se po ní vydal. Vesnička a její okolí nabízí jedinečné přírodní scenérie a zajímavosti lze vystopovat i v její historii.

Historie vesničky Kleštěnice se podle dosud známých údajů datuje od roku 1360, kdy tuto ves daroval ve své poslední vůli pan Zdislav z Hasenburku se svou manželkou Svatoslavou klášteru ve Sv. Dobrotivé (vesnice tedy již musela existovat a její historie je tudíž zřejmě ještě starší). Urbář panství hořovického v r. 1648 mluví o chalupách horníků a uhlířů a zmiňuje vesnici již jako opuštěnou. Její opětovné osídlení zřejmě nastalo v souvislosti s otevřením železnorudných dolů.

Důl v Kleštěnici se nazýval "Prokop"nebo "Prokopka".Otevřen byl r. 1851. Dnešní stavení čp. 21 (ve střední části vsi) údajně stojí na místě vchodu do boční (tzv. Ferdinandovy) štoly dolu. Přímo pod tímto domem a zahradou k němu náležející je vrch Homole, mající zřejmě původ v hlušině ze štoly. V dolu převažoval převážně hematit o mocnosti žil kolem 1 metru. Obsah železa však nebyl příliš vysoký, činil 16,7 %. Činnosti v dolu byly ukončeny v r. 1872, kdy byl poničen povodní.

Původ názvu obce je nejasný, opřít se můžeme spíše jen o pověsti. Ty hovoří jednak o odvození jména od kovářských kleští, ale také historického slova "klešče", které označovalo past na chytání zvěře. (Ke druhé verzi může napomáhat i přítomnost lesíku Čihadla, jehož název zřejmě pochází od čihařů, kteří lapali drobné zpěvné ptactvo.) Rovněž název vrchu Hlava je opředen pověstmi, podle kterých zde neznámý poutník opakovaně nalezl lidskou lebku.

Postavení obce se často měnilo. Roku 1850 se sloučila s Komárovem, aby se v roce 1926 opět osamostatnila. Status samostatnosti měla však vesnice znovu jen do roku 1960, kdy byla opětovně spojena s Komárovem, pod jehož správu náleží dodnes.

Kleštěnice je rozčleněna na tři části, přičemž střední z nich byla v posledních letech využívána spíše jen chalupáři. Tento trend se nyní opět obrací a i do této části vesničky se začínají přilévat noví stálí obyvatelé.

Ve střední části osady se rovněž nalézá pomníček padlých vojáků z 1. světové války. Ten byl slavnostně usazen 22. července 1924. Nachází se ve stínu tří mohutných lip, k nimž byla nyní přisazena další jako tzv. "lípa 3. milénia".

V obci lze najít i tradiční venkovské roubené chalupy, zvláště pěkně upraveny jsou čp. 1 a 7.

Určitou zajímavostí je i obecní rozhlas. Ten byl instalován roku 1952 a jednalo se o rozhlasovou techniku demontovanou v obci Velcí, která byla tehdejší komunistickou armádou zahrnuta do vojenského výcvikového prostoru Brdy a vysídlena.

Za pozornost stojí i skutečnost, že i takto malá obec pořádá od roku 1974 pravidelné sjezdy rodáků a přátel obce. V roce 1999 se uskutečnilo již 5. setkání tohoto druhu.




Domovská stránka