Hořovice od jihu

HOŘOVICE



Jistě nemnoho měst velikosti Hořovic se může pochlubit tím, že v něm lze vidět hned dva zámky, navíc ležící v bezprostředním sousedství.

Hořovice nejsou jen zámky, ale i další zajímavosti a památky. Heslovitě některé z nich:

  • kašna z konce 17. století, vrcholně barokní dílo, které dříve stávalo na Koňském trhu v Praze
  • gotický sloup odsouzenců na autobusovém nádraží
  • Loretánská kaple z let 1674-90 za kostelem Nejsvětější Trojice
  • novorenesanční radnice
  • františkánský klášter z konce 17. století (dnes ZUŠ)
  • kostely sv. Jiljí, Nejsvětější trojice, kostel církve husitské
  • barokní márnice s renesančními náhrobky za kostelem sv. Jiljí
  • empírová hrobka rodu Vrbnů na hřbitově

"Starý" zámek je původně středověký barokně upravený hrad z přelomu 12. a 13. století. Známější "nový" zámek byl založen v 18. století; stavba byla zřejmě zahájena rodem Martiniců, postupně byl dostavěn do tvaru písmene H (v tomto půdorysu je zachycen již na mapě z r. 1756, pravděpodobně roku 1787 byl přestavěn Evženem, hrabětem z Vrbna, do konečné podoby). Mezi vlastníky se objevuje mj. i Rudolf, hrabě z Vrbna, železářský odborník.

Roku 1852 koupil zámek Friedrich Wilhelm z Hanau (jeho socha je dnes na louce v zámeckém parku); knížata z Hanau měla za základ erbu lva, proto se tato plastika objevuje na každém pilíři hlavní železné zámecké brány, celý erb pak ve vstupní hale.

Při cestě od hořovické nemocnice jistě každého zaujme Sluneční brána, což býval hlavní vstup do zámku - hosté přijížděli v kočárech od Sluneční brány do čestného dvora. Na Sluneční bráně vidíme sochy Bakcha a Junony (stojící), ženy s pávem a ženy s dítětem (ležící). Kolem nádvoří pak najdeme dvanáct barokních objektů - již zesnulý prof. Ivan Slavík uvádí šest dekorativních váz s reliéfy, sousoší Láska věrná, Láska nevěrná, Merkur, Afrodita, Pallas Athéna a Mars. Díla zjevně pocházejí z Braunovy dílny, není však jasné, zda sochy tvořil sám M. B. Braun, či jeho žáci.

S Hořovicemi jsou spjata též jména některých významných osobností. Připomeňme si, že roku 1390 se zde narodila Eliška, vévodkyně Zhořelecká - vnučka Karla IV. (dcera jeho syna z posledního manželství Jana Zhořeleckého) a po matce též vnučka švédského krále, provdala se do rodu Brabantů. Ve spojení s městem se uvádí i mnohem slavnější jméno, ovšem s otazníky - 6. dubna 1420 se zde možná narodil pozdější český král Jiří Poděbradský. Historikové se bohužel zatím nedokáží v této věci stoprocentně vyjádřit, v úvahu připadají i jiná rodiště, nicméně vyloučit se tato hypotéza v žádném případě nedá.

Z osobností novější doby uveďme dramatika Arnošta Dvořáka (autor historických divadelních kusů Kníže, Král Václav, Husité), stavebního inženýra Jana Heraina (z jeho úsilí vzešlo hořovické muzeum, které obohatil numismatickými sbírkami), Josefa Anýže (zemský poslanec a člen zemské školní rady), spisovatele Karla Koláře - Sezimu či Msgr. Karla Vrátného, překladatele Božské komedie.

* * *

Pozn. 20. 7. 2008: Celé výše uvedené povídání bylo zveřejněno v Almanachu vydaném letos Gymnáziem Hořovice k 60 letům jeho existence. Jako pisatel je v tomto sborníku uveden student Krásný. Jako skutečný autor tohoto textu musím bohužel s lítostí zkonstatovat, že si jej student zde pouze "vypůjčil", aniž by se obtěžoval změnit v něm byť jen jedinou čárku.
V žádném případě nemám nic proti využívání textů a obrázků z tohoto webu. Naopak, snažím se jej tvořit, aby byl svým návštěvníkům k užitku. Rozhodně však by neměla být opomíjena základní etická pravidla. Pokud je celý kompletní text užit k publikování v jiném díle, považuji za slušnost uvést alespoň citaci zdroje informací.Jinak jde, s prominutím, o prachobyčejný plagiát.

J. V.

Domovská stránka