ZANIKLÉ OBCE V DNEŠNÍM VOJENSKÉM PROSTORU


Vojenský prostor byl navržen poprvé v roce 1924. Iniciátorem byl tehdejší ministr obrany František Udržal. V celé republice se zvedla vlna ostrého odporu. Svým hlasem se k protestům přidaly osobnosti vědeckého, kulturního a uměleckého světa. Marně - bohužel. V únoru 1926 byl projekt československou vládou schválen. Stát zabral tisíce hektarů půdy, které byly od jejich majitelů vykoupeny začátkem roku 1928. Hned poté začaly skupiny dřevorubců mýtit brdské věkovité stromy pro dopadové plochy. Poprvé se v Brdech střílelo 19. května 1930... Němečtí fašisté za války území rozšířili a zabrali i několik vesnic. Jejich obyvatelé dostali rozkaz k vystěhování. Jejich domy zůstaly naštěstí ušetřeny, a tak se po válce lidé mohli vrátit domů. Ne však na dlouho. Poúnorová komunistická vláda si bohužel počínala ještě barbarštěji než fašistické armády. Lidé se museli opět vystěhovat v roce 1952 a zánik postihl i jejich obydlí - byla nelítostně srovnána se zemí. Jména vesnic Přední a Zadní Záběhlá, Kolvín, Padrť, Hrachoviště a Velcí si tak dnes můžeme již jen připomínat.


PADRŤ
Vznik obce Padrti se datuje do roku 1565. Jednalo se o někdejší železářskou obec, výroba a zpracování železa zde probíhaly od 17. do 19. století. Právě z důvodů potřeby vody v železářském průmyslu byly založeny Padrťské rybníky.
Rybníky jsou dnes přírodní rezervací o rozloze 200 ha. Vyhlášena byla roku 1966 a chrání cenná vodní a rašelinná společenstva.
Padrť se svým překrásným okolím byla cílem toulek řady literátů, např. Vladimíra Holana či Rudolfa Hofmeistera.

ZÁBĚHLÁ
Obec byla založena doslova na zelené louce roku 1730. Přestože život zdejších obyvatel byl těžký, obec se poměrně rozvinula - na konci 19. století se již skládala ze 3 částí (Přední a Zadní Záběhlá, V Budách) a svůj domov zde mělo přes 560 obyvatel. Významným obdobím rozvoje Záběhlé byla první republika, kdy byla v obci vybudována moderní patrová školní budova a překrásná kaple. Těžká technika komunistické armády se při pozdější likvidace obce bohužel nezastavila ani před těmito stavbami...

KOLVÍN
Pod vrchem Palcířem založená ves Kolvín je poprvé připomínána již roku 1381 (jak vidno, ani více než 570 let historie obce jejím pozdějším ničitelům nic neříkalo). Jednalo se o obdobně velkou vesnici jako Záběhlá - r. 1894 je zde uváděno 576 obyvatel, i tato vesnice se mohla pyšnit vlastní patrovou školní budovou.
Jediným dobře zachovalým pozůstatkem obce Kolvín je dnes sokl pomníku zrušení roboty.

HRACHOVIŠTĚ
Jednalo se o nejmenší obec tehdejšího okresu, čítala pouze 16 čísel popisných, uprostřed byla malá náves.
Dnes zde lze nalézt pozůstatky základů stavení a ovocných zahrad.

VELCÍ
Obec byla připomínána jako železářská, v letech 1709-22 zde existovala vysoká pec. Okolí obce je proslulé nalezišti zkamenělin jineckého kambria.


Osud uvedených brdských obcí budiž mementem doby nedávno minulé. Jejich historie se uzavřela již před více než 50 lety, přesto by se poslední jejich dosud žijící obyvatelé, pamětníci i široká veřejnost měli z odpovědných míst dočkat jasného konstatování: likvidace brdských vesnic komunistickou armádou skutečně nebyla počinem k rozkvětu naší socialistické vlasti - byl to zločin.



Zpět---Domovská stránka