Zřícenina hradu Valdek představuje jednu z hlavních dominant Brd. Pozornosti se těšil již v minulosti - ve své tvorbě ho vzpomínal např. náš význačný historik František Palacký. Literární plány spojené s tímto hradem spřádal i Karel Hynek Mácha. Valdek se měl stát jednou z částí jeho několikadílného románu, bohužel, práci na něm přervala básníkova předčasná smrt.
STAVBA HRADU: Dominanta hradu, věž, dnes měří 18 m, předpokládá se však, že původně byla až o třetinu vyšší. Hrad míval všechny atributy, jimiž se pyšnila obdobná středověká sídla - padací most přes hluboký příkop, nechyběla hladomorna a vězení. Hrad byl stavěn velice důkladně, o tom svědčí jistě i fakt, že v úpatí věže má její zdivo tloušťku 3,5 metru! Vstup do věže byl jedině po dřevěném padacím můstku, který za sebou mohli obránci hradu strhnout. |
Valdek patřil šlechtickému rodu Zajíců, kteří měli snad mezi svými předky bájného siláka, jemuž pověsti přisoudily jméno Bivoj. Soudíme tak dle uťaté kančí hlavy v erbu rodu, který byl doplněn ještě zobrazením zajíce ve skoku. Roku 1263 si Oldřich Zajíc poprvé ke svému jménu připisuje přídomek "z Valdeka". Tento muž byl poměrně významného postavení - spravoval i královský hrad Loket a byl purkrabím Pražského hradu. Významnou osobností byl i jeho vnuk Vilém.
Není pravdou občas šířená pověst, že hrad byl zbořen v husitských válkách poté, co se hradní páni před Žižkovým příchodem otrávili. V době husitských válek již hrad Zajícům nepatřil, byl v držení pana Jana z Lestkova. Války přečkal poměrně bez úhony a zchátral až na počátku 17. století.
Na hrad se konaly slavné pouti věřících, a to 9. července. Věřící zde uctívali zázračnou Madonu Valdeckou, jejíž osud je dnes nejasný. Jsme-li u poutí, musíme připomenout slavné shromáždění 3. srpna 1862. Tehdy dochází v českých zemích k vlně mohutných demonstrací, které jsou směrovány na památná místa vlasti. Mluví se o české samostatnosti, oživuje se český společenský život, bojuje se za národní jazyk. Cílem jedné takové pouti byl tehdy i náš Valdek. Kromě toho v 19. století navštívila hrad řada dalších slavných osobností - jmenujme Karla Jaromíra Erbena, Jaroslava Vrchlického, Boženu Němcovou, Václava Klimenta Klicperu.
Nebyl by to správný hrad, kdyby neměl svoji Bílou paní. I k Valdeku se váží podobné pověsti. Naposledy zde byla Bílá paní spatřena dokonce ještě ve 20. století - v roce 1920 lesníkem Zeithammelem.
Na sklonku 19. století došlo k několika úpravám hradu, z kterých se dochovaly např. části žulového ostění hradních bran. Při těchto úpravách byly nalezeny různé předměty, byly objeveny lidské ostatky na místě původní hladomorny.
Posledních padesát let přispělo k chátrání měrou vrchovatou. Armáda o Valdek v minulosti nijak nedbala. A tak v průběhu posledních desetiletí zmizel krb v hlavním sále, dále se hroutí obvodové zdi a brány. Doufejme, že se kulturní cítění a zdravý rozum příslušných činitelů probudí dříve, než Valdek zmizí z povrchu úplně a jeho existenci budou připomínat jen šumící staleté brdské stromy.
V blízkosti hradu se nacházely dva rybníky, přičemž Velký valdecký rybník byl v poměrně nedávné minulosti rekonstruován. V roce 1872 způsobilo protržení hrází obou rybníků katastrofu na dolním toku Červeného potoka od Komárova až po Zdice.
Zpět --- Domovská stránka