Jak jsme putovali na Hrachoviště
aneb Kultura po česku

1. dubna roku 2007 zpřístupnil přednosta Vojenského újezdu Brdy svým dekretem oficiálně některé části vojenského prostoru. Přesně tři týdny poté jsme se s rodinou vydali procházkou na místo, kde stávala někdejší obec Hrachoviště. Zážitky z přírodního bohatství byly veliké, pieta místa dodávala vycházce zvláštní nádech a výhled široko daleko do kraje byl jistě pěknou odměnou za zdolání kopcovitého terénu.

Bohužel, zážitky dostaly při návratu pořádné trhliny. První malé připomenutí české reality připravily pravděpodobně dvě slečny, pokuřující v trávě u zaparkovaného šedého rapida již při našem příchodu. Opuštěná krabička od startek zde rozhodně neležela od dob vojenských cvičení... Zabrblal jsem tichou připomínku a strčil krabičku do batohu. Ovšem to, co nás čekalo o pár set metrů dále v lesní cestě, skutečně překonalo naše očekávání. Neváhejte sjet na této stránce níže a prohlédnout si malou sbírku fotografií nádher, které jsme zde nalezli. Slova jsou tu zbytečná, obrázky mluví jasnou řečí.

Batoh nám tedy ztěžknul několika odpadky (říkám několika, protože na veškeré nálezy bych potřeboval padesátilitrový pytel) a myšlenky zase vědomím, že Česko je prostě popelnice Evropy, protože podobný přístup obyvatel k " odkládání " odpadu je, zdá se mi, v mezinárodním měřítku unikátní.

Otázkou je, zda si naše armáda další zpřístupňování vojenského prostoru při podobných zkušenostech velmi rychle nerozmyslí.